Tvrdohubost vyjíždkových koní

Vyjížďky jsou asi to proč většina z nás má koně. Vždyť co je hezčího než půjčit si od našich koní jejich nohy a mít tak jejich rychlost, schopnost překonávat lecjaký terén a vzdálenosti s jejich hravostí. Drtivá většina jezdců i koní, kteří se nám na ranči zjeví se rekrutuje právě z hobby jezdců - vyjížďkářů. A u všech se více či méně objevuje syndrom tvrdohubosti. A já si říkám proč ?

V žádném případě nechci, aby to znělo jako že je na vyjížďkách něco špatného. Naopak. Jsou naprosto nezbytné pro kvalitní trénink koně i jezdce. Ostatně se o tom dočtete v literatuře od starých mistrů. Nicméně před tím, než se vydám do terénu chci mít u svých koní vyřešenou alespoň základní jízdárenskou školu. Tím myslím přechody nahoru a dolů,zatáčení kontrolu ramen, kontrolu zádě, a hlavně zastavení a zacouvání. Osobně mám tento seznam rozšířený o celou základní školu. Tedy laterální práce na více stopách, ustupování, překroky. Pak mám všechno co potřebuju k tomu, abych vyřešil jakékoliv manévrování. Ale teď mě trápí hlavně to zastavování....

Napadá mě jeden příměr z oboru zbraní. Váš nejhorší výsledek na střelnici bude tím nejlepším v situaci, kdybyste museli doopravdy použít zbraň k ochraně života. Tohle se dá poměrně hezky aplikovat i na koně. Střelnici nahradíme jízdárnou a terén tou nutnou ochranou života. Vlastně celou tu paralelu..Ono se to dá smáznout i jiným příslovím. Těžko na cvičišti, lehce na bojišti. Ale zpátky.

Styl jízdy venku a na jízdárně by se v základu neměl lišit. Vůbec. Jistě můžeme se bavit o požadavcích na okamžitou připravenost a shromáždění versus jízda na zahozené otěži..placatka..cigárko. Jde mi o základní principy. .... 90 procent všeho co po koni chceme, by měl iniciovat sed a celé tělo. teprve těch 10 procent by měla obstarávat ruka. Tedy jen to, co sed a tělo obecně nezvládne. U "špacíráku" tohle prostě chybí. Za prvé z toho důvodu, že needukovaný jezdec používá právě a jen ruku a zpravidla netuší, jakou moc může mít právě sed. Troufnu si říct že 95 % všech koní nezná nohy jinak než k pobízení kupředu a ruku jakožto brzdu. Nic mezi tím!. Huba ( nebo nos u bezudidlových variant ) musí být zachována pro něco důležitějšího než je prosté brzdění. Obecně jak jezdím na jízdárně jezdím i venku. Není důvod na tom nic měnit. Jestliže mi kůň korektně nezastaví na jízdárně,těžko se tak stane na vyjíždce s ostatními koňmi. Zastavení nesmí být v žádném případě tah oběma otěžemi naráz. NIKDY!! Zastavení je pozvání koně do zastavení. Nabídnutí zastavení, poprosení o zastavení. Když nezastaví, mohu na okamžik LEHCE zvýšit zádrž,a pomyslně tak zvýšit hlas ale když okamžitě nepřijde reakce, je třeba hledat jiné řešení.Hlavní je nepřijmout výzvu přetahovat se otěžemi. Obzvláště máte-li jednou lomený snafflebit, nedejbože lomenou páku a ruce pod úrovní sedla či kůň hlavu nahoře...Louskáčkový efekt + naše naštvanost a dílo zkázy je na světě. Kdykoliv Váš kůň otevírá hudu ( a nejedná se o zívání ) je to jen a jen projev boleti...To je třeba mít na paměti. Často ...hm počkat, vždy slýchám že bosal je sice fajn, ale kůň to občas zabalí a že se na tom ten dotyčný bojí ven. Že si raději vezme páku. Tohle je přeci cesta do pekla. Jednoho dne to místo bosalu bude snaffle, zítra páka, pak korekční páka a co pak ? Není nic smutnějšího než "mrtvá" huba/noc kterou jsme si sami nechtíc zabili. Nechci tady teď rozebírat jak přesně zastavovat a proč kůň nezastavuje. To chce řešit osobně a konkrétně protože to může mít x důvodů.

Chci vlastně celou dobu zaapelovat na toto.

Jezděte na vyjíždky s tím, že jste vlastně na jízdárně. Kdykoliv sedím na koni, něco ho učím. Ať chci a nebo ne. Jízdárna nebo jízdárenská práce nemusí znamenat zavřít se na jízdárnu. Věci můžete trénovat třeba na palouce uprostřed lesa. Jedno kde. Jestliže jednou necháte koně bezmyšlenkovitě letět za ostatními a za chvilku chce mít naprostou kontrolu tempa? To je hodně naivní. Jedete-li v kolektivu domluvte si pravidla zejména z ohledem na problematičtější koně a slabší jezdce. Když má někdo problém s kontrolou tempa, houkněte na ostatní ať zastaví, zpomalí, nechají vás jet třeba prvního a vy si můžete věc v klidu vyřešit. Berte společné vyjíždky nejen jako zábavu, ale hlavně jako tréninkovou platformu. Vyvarujte se jezdit byť jen vteřiny s koněm opřeným o udidlo. Bolí ho to, hrubne Vám a pak až jednou třeba budete chtít v jezdectví dál, nepůjde to.